Deštné - výběr pozemku

Výběr pozemku, to byla kapitola sama pro sebe. Nesmělé oťukávání Deštného a okolí začalo už někdy v roce 2007, kdy jsem tam zpracovávala pár školních projektů včetně diplomky. Po návštěvě nejmenované roubenky v Deštném:) jsme se shodli, že chalupa na horách je do budoucna dobrý nápad. A tak jsme vždy čas od času sedli k internetu a projížděli inzeráty, zda není na prodej něco, co by splňovalo naše představy. Hledali jsme volný stavební pozemek nebo i polorozpadlou chalupu ke zbourání. Koupi starší chalupy jsem zavrhli rovnou, protože kutilství není zrovna náš koníček a radši trávíme čas jiným způsobem. I s údržbou novostavby je starostí víc než dost. Jaké byly vlastně naše požadavky? Nebylo jich málo... Pěkné místo, okolí bez rušivých elementů, ideálně mírný svah na jih, ani samota, ani uprostřed zástavby, v žádném případě "satelit" či něco podobného, do upravované běžkařské stopy pokud možno maximálně 10min. pěšky s lyžemi v ruce. Příjezd možný i v zimě, dostupná elektřina a vodovod se taky hodí. A samozřejmě rozumná cena. Na několik pozemků jsme se zajeli i podívat, ale prakticky jsme neviděli nic, co by se aspoň vzdáleně blížilo našim představám.

Po čase jsme na internetu narazili na makléře, p. Nováka z Rychnova n. Kněžnou, který se přímo zabývá oblastí Orlických hor. S ním jsme za jediný půlden objeli asi 10 lokalit v Deštném, Sedloňově a Plasnici, na které jsme se zaměřili kvůli dobré dostupnosti z Hradce (prakticky nejkratší cesta do hor) a zároveň jako na místa, odkud se dá dobře vyrážet na běžkách. Většina ze zhlédnutých pozemků byly tzv. neveřejné nabídky, na které nelze narazit na internetu, ale pouze při osobním kontaktu s majitelem resp. jeho zástupcem (makléřem). Důležitým milníkem v našem hledání bylo také schválení nového územního plánu v Deštném (konec roku 2011), který nabídl nové lokality k zástavbě. Nakonec jsme si vybrali právě jeden z nových stavebních pozemků v části Deštného, kterému se říká Na Staré cestě.

Toto místo budete míjet, pokud se vydáte pěšky nebo na kole z centra Deštného (od kostela) zadem směrem ke sjezdovkám. Jak název napovídá, jedná se o část obce, kde lze narazit na původní, často roubené chalupy, které lze najít už na mapách II. vojenského (františkova) mapování z poloviny 19. století. Na vyhlédnutém pozemku byly územním plánem povoleny dva rodinné domy. Rozhodli jsme se pro výše položenou část pozemku, která nebyla "postižena" ochranným pásmem VN. Výhodou byla dostupnost po asfaltové cestě a reálná možnost napojení na obecní vodovod.  Naopak trochu se nám nezdálo, že louka je místy podmáčená a také, že se těší velké pozornosti ze strany CHKO Orlické hory. Nakonec se asi po ročním jednání povedlo původní majitelce pozemku vyjednat s CHKO výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Jejím jménem jsme poté podali žádost o ohlášení stavby a po jejím vyřízení jsme pozemek v květnu 2013 koupili. Tím jsme se vyhnuli riziku, že koupíme jen louku, na které nebude v budoucnu možné nic postavit, nebo že se bude vyřízení povolení ke stavbě neúměrně táhnout.

Šumavská inspirace

Uplynulý týden jsme strávili na rodinné dovolené na šumavské Kvildě. Protože sněhu na lyžování bylo pomálu, zbyl čas i na okukování zajímavých staveb a technických detailů. Z pochopitelných důvodů mě nejvíc přitahují dřevostavby (ať už tradiční či moderní), zejména pak jejich střešní krytiny a řešení kamenného soklu. Všechny fotky jsou z mobilu, takže kvalita není kdo ví jaká, ale kdo by se tahal s foťákem:)

Penzion Kilián na Kvildě stál hned v sousedství našeho ubytování. A nutno dodat, že to byl docela pěkný výhled. V hlavní roli fasáda ze svislých (asi modřínových) prken, gabionová "přizdívka" suterénu a titan-zinkový plech na střeše.

Rozpočet byl dotován z EU, takže investor patrně nemusel hledět na nějakou tu korunu. Zateplení stěn je provedeno PUR pěnou, která má dvakrát lepší izolační vlastnosti než polystyren nebo minerální izolace (20cm PUR pěny odpovídá 40cm polystyrénu) a je též několikanásobně dražší.

 Obklad betonových stěn suterénu je vytvořen z gabionů - drátěných košů naplněných kameny. Tloušťka "přizdívky" je 20cm.

Solitér - osamnělý dům na šumavské pláni nedaleko Kvidly přitáhl mojí pozornost ze vzdálenosti několika set metrů. Majitelé nebyli doma a tak jsem se mohla trochu porozhlédnout:)

Moderní dřevostavba využívá tradiční tvarosloví i stavební materiály. Střecha ze štípaných dřevěných šindelů mě překvapila. Tato historická krytina, dříve také levnější alternativa k pálené tašce, dnes zažívá skutečnou renesanci. Štípaný šindel se pokládá zpravidla ve dvou vrstvách a i tak nelze předpokládat 100% nepropustnost, takže se často doplňuje kvalitní pojistnou hydroizolací. Pokud nebydlíte na samotě, je třeba také brát v úvahu hořlavost dřevěné střechy (může vás ohrozit požár sousedního domu). Takže do Deštného nebrat:)

 Konečně opravdu povedená kamenná přizdívka. Jak jsem se přesvědčila, když se oplechování horní hrany udělá kvalitně (zde z falcovaného plechu), nemusí nutně vypadat ošklivě. Předstupující kamenná přizdívka s horním oplechováním je zřejmě jedinná možnost, pokud chcete zároveň zateplit sokl deskami XPS. Deštné: inspirativní!

Hniloba a plíseň - odvrácená tvář dřevostaveb. Pokud se dřevo ponechá bez povrchové úpravy, časem získá působením povětrnosti a UV záření patinu (prostě zešedne). Pokud je však pravidelně vystaveno vlhkosti, místo patiny se můžete těšit leda tak na dřevokazné houby, plísně aspol.

Česko-německé kulturní centrum v Kvildě má z dřevěných šindelů pro změnu fasádu. Podobně jako opodál stojící kostel sv. Štěpána z 18. století.

 Falešná roubenka v Kvildě. Pozná se podle toho, že na nároží nemá rybinový (či jiný) spoj trámů, ale pouze trámek zakrývající rohový spoj fošnového obkladu fasády. Na střeše je plastový šindel. Bohužel náhražka čehokoliv vypadá pořád jako náhražka, i když je to třeba funkční.

 Kamenná přizdívka je tentokrát v líci s dřevěnou kontrukcí nad ní. Ale že by se mi řemeslné zpracování líbilo, to nemohu říci... Dům je patrně doděláván svépomocí, což samozřejmě není nic špatného, pokud člověk ví, jak na to. Docela by mě zajímalo, co na nároží nakonec vznikne.

"Švédský domek" na Kvildě. Na střeše je falcovaný plech. Téhle krytině moc nefandím, i když na hory je 100% funkční (pokud se dobře udělá, ale to platí skoro u všeho...). Červeno-hnědý "švédský" nátěr fasády v kombinaci s bílými rámy oken je mi naopak sympatický.

Budova Horské služby na Kvildě se barevně dost podobá předešlé stavbě. Musím říct, že prkna na svislo se mi líbí víc.

11. 1. 2014 Nový rok, nový dům, nový život:)

Loni jsme trochu utráceli a koupili si pozemek v Deštném v Orlických horách. Zatím je to jen louka, ale časem by se hodilo i nějaké přístřeší. Třeba to na obrázku se nám zdá docela sympatické. (Polo)roubenka s obytným podkrovím, velikostí tak akorát pro nás a rodinné či jiné návštěvy. Zatím tedy ve stádiu návrhu, ale už s vydaným povolením ke stavbě. Sledujte náš blog, sami jsme zvědaví, co vše se zde v průběhu roku objeví:-)