Roubenka Deštné - jakou bude mít barvu?

O barvě roubenky zatím nemáme moc jasno:) Skandinávská červená je moje srdeční záležitost. Otázka je, jestli se to hodí na roubenku do Orlických hor. Konkrétně tento dům je ze Šumavy. Líbí se mi kombinace se světlým odstínem dřeva na oknech a na podhledech střechy.

Tato roubenka stojí u Bruntálu a majitel jí říká "tmavá a bílá čokoláda". Stejná barevná kombinace je i na kachlových kamnech uvnitř.

Šedá patina na fasádě a okrové rámy oken nevypadají vůbec zle, ale je to spíš kombinace vhodná pro moderní dřevostavby.

A na konec světlý odstín přírodního dřeva (v úvahu připadá  třeba nátěr "světlý dub" nebo "javor"). Tento dům najdete v Nové Vsi u Albrechtic a pokud přijedete od Hradce na kole jako my v létě, určitě ho neminete. Stojí hned na kraji vesnice kousek od lesa. Světlý přírodní odstín dřeva je fajn, ale doplnila bych buď okny ve stejném světlém odstínu nebo v jen o trochu tmavším.
Doma teď máme vzorník olejových nátěrů Delta. Chci sehnat také vzorník konkurenčního výrobce Osmo, abychom si výběr ještě trochu zkomplikovali:)
Jak jsem si prohlížela různé realizace roubenek na internetu i v reálu, nejvíc frčí nátěry v exotických odstínech dřeva jako afromorsia, teak, cedr, palisander apod. To mi přijde trochu škoda. My hledáme k odstínu roubenky ještě nějaký příběh, proč jsme si ho vybrali:) Můžete psát do kometářů, co se vám nejvíc líbí.

 Vzorník olejových lazur Osmo.

Vzorník olejových nátěrů Delta. 2-3vrstvy oleje, stáří vzorníku cca 6 let.










Vzorník olejových lazur Delta. 1x nátěr olejem a 2x nátěr pololeskou lazurou ve stejném odstínu.

Roubenka Deštné - stavba pomalu začíná - 2. část

Konečně se dostávám k tomu, co od podzimu vyrostlo na našem pozemku. Bílá placka na zemi je víko vodoměrné šachty, kde končí 110m dlouhá přípojka k obecnímu vodovodu. Tuto záležitost jsme stihli už na podzim, protože jsme předpokládali, že touhle dobou budou v Deštném dva metry sněhu a na kost zmrzlá zem, tak abychom se na jaře nezdržovali:-)
Plastová nádhera vedle je přípojková skříň a elektroměrový rozvaděč, které osadila firma Elektromontáže Votrobek z Rychnova minulý týden. Mimochodem firma měla akci naplánovanou na konec února asi půl roku dopředu. Dost jsem se tomu zpočátku divila, ale pak jsem musela uznat, že měli asi nějaké zaručené informace přímo z vyšších míst, a vše v pohodě zvládli za krásného jarního počasí, kdy jsme my jako blbci lyžovali na posledních zbytcích sněhu v Jizerkách. Až to bude aktuální, na zadní stranu sloupku se přidělá hlavní jistič, celé se to zreviduje, požádáme ČEZ o elektroměr a stavba může běžet. V pozadí za stromy prosvítá rozestavěná roubenka našeho souseda pana Schejbala.

To je ona. Pan Schejbal je truhlář, běžkař a spoluorganizátor Orlického maratonu, který byl letos zrušen pro absolutní nedostatek sněhu.

Okna si dělal pan Schejbal pochopiteně sám. Jsou z euro profilů s izolačním trojsklem, téměř 100% dřevěná bez hliníkových či plastových lišt a okapniček. Povrchová úprava je stejná jako na ostatních dřevěných prvcích. Pan Schejbal mi prozradil, že použil olejový nátěr Delta Hydrostop, který má výrazný odperlovací efekt (na smáčeném povrchu se tvoří kapičky). Musím říct, že to vypadá hodně dobře. Náš tesař, pan Záruba, totiž standardně používá klasický Luxol (viz roubenka v Deštném na Dříši). Luxol si dobře pamatuju ze svého dětsví, kdy jsme s ním na chalupě natírali úplně vše, co bylo dřevěné (hlavně tedy plot). Snad jen na roubení se zvenku používal vyjetý motorový olej:-) Luxol povrch dřeva uzavře, vytvoří vrstvu, která se může později loupat, je pololesklý a navíc vytáhne rozdíly v barvě dřeva, takže fasáda vypadá ve výsledku flekatě. To fakt nebrat...

Tady máme ještě jednu referenční střechu firmy H&S střechy z Rychnova. Jedná se o betonové rovné tašky Bramac Tegalit v antracitové barvě v matném provedení bez glazury. Oplechování střechy je z titan-zinku.

A na závěr jarní pozdrav z Deštného, který jsem vyfotila při výběhu kolem Špičáku. Ve výšce 800 m.n.m. nebylo po sněhu ani památky. Tak trochu divná zima... Předpokládám, že až budeme chtít v květnu dělat základy, bude v jednom kuse pršet, ne-li sněžit.

Roubenka Deštné - stavba pomalu začíná - 1. část

Tak už máme postaveno. Pěkné, že?:-) Ve středu jsem zajela do Deštného zkontrolovat, jak se povedla přípojka elektriky. Při té příležitosti jsem to vzala přes Rychnov, kde jsem měla hodinové povídání s potenciálním pokrývačem. Ten mi doporučil několik svých realizací, z nichž jsem si poté pár jela prohlédnout. Důkladně jsem se ale věnovala hlavně roubence v Deštném v chatové osadě na Dříši (naproti penzionu U Supa), která je takovou pokrevní sestrou naší budoucí roubenky. Zejména proto, že tesařské práce dělala stejná firma, jakou jsme si vybrali, tedy Dřevozpracující družstvo z Krňovic. Roubenka na Dříši má o metr užší štít a je na délku o dva metry kratší než naše, takže poskytuje docela názornou představu o velikosti plánované stavby. Když jsme tam byli naposledy, trochu jsem si říkala, jestli jsme to nějak nepředimenzovali. Ale snad ne. Střechu bychom chtěli udělat ze stejné krytiny - Prefa - takže další důvod k detailní prohlídce. A do třetice okna a vnější dveře dodávalo truhlářství Šrámek-Schejbal z Třebechovic. Vzhledem k tomu, že pan Schejbal je náš přímý soused v Deštném, okna a dveře od něj jsou pochopitelně ve hře.

Krytina Prefa v plné kráse. Jedná se o šablony z hliníkového plechu, které jsou vzájemně spojené falcem. Zde jsou konkrétně použity falcované šindele (kosodélníky) s povrchovou úpravou stucco v antracitové barvě. Povrch není hladký jako u běžného plechu, je mírně zdrsněný, aby lépe odolal mechanickému namáhání. Na vikýřích je použitý Prefa falcovaný plech, protože šablony lze pokládat pouze do sklonu 25 st. V našem případě se bude muset použít falcovaný plech nejen na zastřešení vikýřů, ale i střechy nad vstupem a nad terasou, které mají obě sklon 20 st. Rakouský výrobce poskytuje záruku na materiál 40 let. Krytina Prefa je takový Rolls-Royce mezi střechami, čemuž odpovídá i cena. Díky dlouhé životnosti a prakticky bezúdržbovému provozu by se ale měla střecha v konečném výsledku vyplatit. Původně jsme uvažovali o krytině Cembrit. Ta ale v horských oblastech nemá nejlepší pověst kvůli častému lámání šablon. Další variantou jsou rovné betonové tašky Bramac Tegalit. Nakonec to ale vypadá, že se přikloníme k plechové krytině. Prefa dodává i kompletní systém okapů a svodů ve stejném barevném provedení jako střecha.

Kompletní oplechování vikýře nejen dobře vypadá, ale je i vysoce praktické, protože bez problému odolává sjíždějícímu sněhu. Naše vikýře budou užší (jen na jednu vazbu s jedním malým okénkem), zato máme 3 na každé straně střechy. Na střeše vikýře je použitý klasický falz, na boku pak falz s poloviční šířkou plechových svitků (tzv. úzký falz).

Okno od truhlářství Šrámek-Schejbal je z běžných euro profilů tl. 68mm, zasklené izolačním dvojsklem. Tohle okno jsem oblézala s metrem v ruce, abych zjistila, že v hlavní obytné místnosti budeme mít prakticky stejně velká okna. Naštěstí jsem dorazila ve všední den, kdy majitelé nebyli doma:) Docela se mi ulevilo, že okna jsou tak akorát velká a mají správné proporce. Po obvodu je dřevěná špaleta šířky 10cm ve stejné povrchové úpravě jako okno. Co se mi moc nelíbí, je horní oplechování špalety tmavě šedým plechem s úpravou stucco. Když už tam něco musí být, tak bych rozhodně použila hladký plech. O špaletových ani kastlových oknech, která jsou na roubenkách někdy k vidění, jsme neuvažovali.

S tématem provedení soklu jsem už strávila moře času. Nakonec jsme se taky přiklonili k variantě, kdy sokl přesahuje stěnu nad ním a je shora oplechovaný, stejně jako je to tady. Je to asi jediný způsob, jak udělat sokl s řádnou hydroizolací, zateplením deskami XPS a kamennou přizdívkou. Jsem zvědavá na konečnou úpravu tohoto soklu. V úvahu připadá patrně nějaká fasádní omítka nebo marmolit (speciální soklová omítka). Horní oplechování je opět z plechu se zdrsněným povrchem stucco, což se mi moc nelíbí. Ráda bych to vyřešila hladkým plechem spojovaným falcováním, který bude vložený do drážky vyfrézované ve spodním trámu. Tady je plech jen přišroubovaný z boku na trám a spoje jsou lepené (o dlouhodobé vodotěsnosti bych dost pochybovala, vzhledem k tomu jak bude plech v létě "pracovat").
A na závěr komentář mého táty, který poté, co jsem mu tohle všechno odvyprávěla, prohlásil, že realizační firmy mě asi budou milovat. Taky si myslím:-)
(Pokračování příště).

Inspirace z Pojizeří

Jak už jste se mohli dočíst zde, minulý týden proběhla tradiční akce v Polubném. Ryze sportovní zájezd se pro tentokrát trochu změnil. Sněhu na lyžování bylo menší než malé množství, a tak jsme kromě brousení skluznic o stěrk podnikli i několik vlastivědných výletů. Kraj na pomezí Krkonoš a Jizerských hor nabídl řadu zajímavých staveb.

Maják a muzeum Cimrmanovy doby najdete v Příchovicích. Stojí hned v sousedství sjezdařského areálu U Čápa, jehož penzion a restaurace stojí také za vidění. Stavba rozhledny a muzea nese nezaměnitelný rukopis architekta Martina Rajniše ( autor mj. Poštovny na Sněžce). Kamenná podesta, která jaksi mimochodem vyrůstá z okolního terénu, ukrývá malé muzeum - ráj všech cimrmanologů. Z kruhové místnosti lze vstoupit rovnou do tubusu kulatého schodiště a vystoupat nahoru. Výška rozhledny je něco málo přes 20m a je téměř kompletně postavena z borového dřeva. Zdá se, že autor už se poučil z předchozích nezdarů, a tentokrát přidal i ocelové styčníky a kotvící lana, aby rozhlednu nesfoukla vichřice tak jako Báru I. u Slatiňan:-)

Pohled na zastřešenou terasu shora. Světlík vede do pokladny muzea.

 A ještě terasa z pohledu těch, kteří trpí závratí nebo hlídají mimino v kočárku:)

Ráj cimrmanologů. Uprostřed vstup do tubusu rozhledny. Stěny a sloupy jsou z pohledového betonu, na podlaze je litá cementová stěrka.










Restaurace U Čápa v Příchovicích. Netradiční zeleno-šedý náteř dřevěného obložení fasády kontrastuje s bílou omítkou soklu a bílými špaletami a rámy oken. Střecha je z falcovaného plechu.
Roubenka v Polubném se nachází na severním okraji obce u silnice směrem na Kořenov. Stavebník se pěkně rozmáchl, roubenka je kompletně podsklepená a nechybí ani samostatná garáž. Podestu terasy tvoří další suterénní místnost, zvenku obložená kamenem. Výrazným a trochu podbízivým prvkem jsou bíle spárované mezery mezi trámy a bílé rámy oken, která jsou mnohem větší, než tomu bývalo u starých roubenek. Docela by mě zajímala použitá technologie spárování trámů. Podle všeho byla použita nějaká dost tvrdá hmota podobná fasádní omítce. Tradičně se spáry vymazávaly hlínou s příměsí řezané slámy. Vrstva se po zaschnutí opatřovala vápenným nátěrem, který jí dal typickou bílou barvu. Dnes se spárování řeší častěji dřevěnými lištami, které se buď připevňují zvenku nebo vkládají do předem vyfrézovaných drážek v trámech. Vnitřní mezera mezi lištami se vyplňuje tepelnou izolací.

Rotunda v Polubném, aneb kousek Francie v Jizerských horách.

A nakonec jedna hodně zajímavá střecha v Polubném v podobě zborcené plochy.