Základová deska

I přes nepříznivé počasí v posledních dnech je na stavbě patrný pokrok. Ztracené bednění bylo kompleně vyzděno a vylito betonem. Pánové z prováděcí firmy zvládli položit ležatý svod kanalizace a provedli veškeré potřebné prostupy skrz základy. Pod deskou je 20-50cm vysoký násyp z kameniva fr. 0-32 z lomu v Mastech. V popředí můžete vidět pěkné bahniště po víkendových deštích.

Na zhutněném kamenivu už je připravená výztuž základové desky. KARI síť při spodním líci desky (pro znalce uvádím parametry 6/150-6/150) je po obvodu a pod střední stěnou doplněna sítí při horním líci desky a navíc ještě obvodovou výztuží 3xR12. Výztuž čeká na zebetonování, které by mělo proběhnout snad už za příznivého počasí v úterý nebo ve středu.

Šedá část soklu bude přihrnuta zeminou (a to nejpozději příští úterý, jinak si na nás CHKO došlápne...). Bílá část (extrudovyný polystyren tl. 8cm) se bude obkládat lomovým kamenem z Mastů. Polystyren slouží jako boční bednění pro desku.

Pár fotek pořízených při odpolední procházce po Deštném (v místě, které familierně nazýváme satelit).

Roubenku staví v Deštném i firma Srubové domy Haniš, kterou jsme také poptávali, ale nakonec jsme se dohodli s panem Zárubou z Krňovic.

Inspirace z Krkonoš

Před dvěma týdny jsme strávili prodloužený víkend ve Strážném nedaleko Vrchlabí. Ve středu jsme upálili čarodějnici, ve čtvrtek jsme závodili na oblasťáku u Trutnova a v pátek jsme vyrazili na velký výlet. Nejdřív jsme dojeli auty do Špindlerova Mlýna, odtud lanovkou na Pláně a dál už jsme pokračovali po svých přes Klínovky, Rennerovky a Hříběcí boudy zpět do Strážného. Docela úctyhodný výkon pro 7 dětí od 2 do 7 let a někdy i pro jejich nosiče:) A ti nejzdatnější ještě doběhli před večeří do Špindlu pro auta. Po cestě jsem opět vyfotila pár inspirativních staveb.

Budova horské služby ve Strážném dokazuje, že dřevostavby nemusí mít jen hnědý nátěr.

Penzion ve Špindlerově Mlýně.

Možná nejmenší roubenka v Čechách se nachází ve Strážném. Roztomilá stavba na miniaturním pozemku je však umístěna na naprosto neromantickém místě ve svahu mezi dvěma silnicemi.

Tuhle zídku bych prosila přestěhovat do Deštného místo našeho bahniště:)

Výletníci na Adolfově vyhlídce u Lahrových bud. Mimochodem věděli jste, že krkonošské louky byly osídleny už v 17. století kolonisty z Alp? To musel být opravdu drsný život. 

Jaké cihly použít?

Naposledy mi na stavbě nasadili pořádného brouka do hlavy. Část přízemí je zděná a je třeba vybrat cihly. Tloušťka zdiva je 30cm, na to přijde 14cm polystyrenu. Stavba navrhuje použít broušené cihly Heluz a "zdít" na pěnu. V projektu jsem původně uvažovala s cihlami Porotherm 30 P+D na klasickou maltu (to jsou "obyčejné" nebroušené cihly). No a teď nevím:-) Nemá Heluz tak trochu problém s pevností (viz obrázek - vyfoceno v Deštném cca 200m od naší stavby). Není "zdění" na pěnu podezřelé? Na "univerzální stavební materiál", tj. montážní PU pěnu, kterou lze zaplácnout úplně všechno, jsem trochu vysazená. Jak asi taková pěna vypadá a funguje za 10, 20, 50 let? Faktem je, že montážní pěna není v celé ložné spáře a nijak neizoluje dutiny v jednotlivých cihlách od sebe. Otázka zní, jestli se to může v reálu nějak negativně projevit. Do stěn se budou dělat různé drážky a díry na vodu, odpady, elektriku (zásuvky, vypínače, ...) a vzduch může volně proudit celou stěnou. Pokud má někdo k uvedenému tématu jakýkoliv názor, sem s ním.

Ztracené bednění

Dnešní návštěva Deštného byla celkem pozitivní (tedy kromě počasí). Nejdřív se nám podařilo uchlácholit kontrolu z CHKO, která měla připomínky ke skladování stavebního materiálu a zeminy dál než 3m od domu. Bednící dílce na paletách se v nejbližší době zpracují a hlínu se snad podaří příští týden odvozit. Požadavek na minimální rozměry staveniště byla asi nejvíc šibeniční podmínka ze strany CHKO. Dál už nás čeká jen ruční kopání kanalizačního potrubí směrem k potoku a sekání pozemku kosou 2x ročně. Aspoň mám vhodný námět na dárek pro Heppyho - koupím mu kosu, kolečko a lopatu:-) 

Ztracené bednění je už víc než z půlky vyzděné. V některých místech už se rýsuje horní hrana bednění (dílce tl. 30cm). Už jen 32cm nahoru (15cm betonová základová deska + 17cm podlaha) a budeme na čisté podlaze v přízemí. Na první pohled se to jeví, že podlaha bude hrozně vysoko, ale bednění se bude ještě částečně přisypávat zeminou. Nižší úroveň bednění (dílce tl. 50cm) značí výšku, ze které se bude zakládat zateplení soklu a kamenná přizdívka. Dvě tloušťky ztraceného bednění se používají právě proto, aby bylo na co založit kamenný sokl. Dílce jsou poctivě provázané výztuží R12. Mám pocit, že spodní stavba bude stát navěky.

Opět jsem měla štěstí a mohla si prohlédnout betonáž v přímém přenosu. Beton včetně dopravy a čerpadla dodává betonárna Betostav se svých poboček v Nahořanech a v Opočně. S betonováním to vyšlo tak akorát. Před polednem se totiž spustil liják a bednění se začalo plnit vodou. Nechtěla bych to vidět po celodenním dešti.
Další dobrou zprávou je, že ČEZ namontoval elektroměr a stavba může používat stavební rozvaděč.