Základová deska

I přes nepříznivé počasí v posledních dnech je na stavbě patrný pokrok. Ztracené bednění bylo kompleně vyzděno a vylito betonem. Pánové z prováděcí firmy zvládli položit ležatý svod kanalizace a provedli veškeré potřebné prostupy skrz základy. Pod deskou je 20-50cm vysoký násyp z kameniva fr. 0-32 z lomu v Mastech. V popředí můžete vidět pěkné bahniště po víkendových deštích.

Na zhutněném kamenivu už je připravená výztuž základové desky. KARI síť při spodním líci desky (pro znalce uvádím parametry 6/150-6/150) je po obvodu a pod střední stěnou doplněna sítí při horním líci desky a navíc ještě obvodovou výztuží 3xR12. Výztuž čeká na zebetonování, které by mělo proběhnout snad už za příznivého počasí v úterý nebo ve středu.

Šedá část soklu bude přihrnuta zeminou (a to nejpozději příští úterý, jinak si na nás CHKO došlápne...). Bílá část (extrudovyný polystyren tl. 8cm) se bude obkládat lomovým kamenem z Mastů. Polystyren slouží jako boční bednění pro desku.

Pár fotek pořízených při odpolední procházce po Deštném (v místě, které familierně nazýváme satelit).

Roubenku staví v Deštném i firma Srubové domy Haniš, kterou jsme také poptávali, ale nakonec jsme se dohodli s panem Zárubou z Krňovic.

Inspirace z Krkonoš

Před dvěma týdny jsme strávili prodloužený víkend ve Strážném nedaleko Vrchlabí. Ve středu jsme upálili čarodějnici, ve čtvrtek jsme závodili na oblasťáku u Trutnova a v pátek jsme vyrazili na velký výlet. Nejdřív jsme dojeli auty do Špindlerova Mlýna, odtud lanovkou na Pláně a dál už jsme pokračovali po svých přes Klínovky, Rennerovky a Hříběcí boudy zpět do Strážného. Docela úctyhodný výkon pro 7 dětí od 2 do 7 let a někdy i pro jejich nosiče:) A ti nejzdatnější ještě doběhli před večeří do Špindlu pro auta. Po cestě jsem opět vyfotila pár inspirativních staveb.

Budova horské služby ve Strážném dokazuje, že dřevostavby nemusí mít jen hnědý nátěr.

Penzion ve Špindlerově Mlýně.

Možná nejmenší roubenka v Čechách se nachází ve Strážném. Roztomilá stavba na miniaturním pozemku je však umístěna na naprosto neromantickém místě ve svahu mezi dvěma silnicemi.

Tuhle zídku bych prosila přestěhovat do Deštného místo našeho bahniště:)

Výletníci na Adolfově vyhlídce u Lahrových bud. Mimochodem věděli jste, že krkonošské louky byly osídleny už v 17. století kolonisty z Alp? To musel být opravdu drsný život. 

Jaké cihly použít?

Naposledy mi na stavbě nasadili pořádného brouka do hlavy. Část přízemí je zděná a je třeba vybrat cihly. Tloušťka zdiva je 30cm, na to přijde 14cm polystyrenu. Stavba navrhuje použít broušené cihly Heluz a "zdít" na pěnu. V projektu jsem původně uvažovala s cihlami Porotherm 30 P+D na klasickou maltu (to jsou "obyčejné" nebroušené cihly). No a teď nevím:-) Nemá Heluz tak trochu problém s pevností (viz obrázek - vyfoceno v Deštném cca 200m od naší stavby). Není "zdění" na pěnu podezřelé? Na "univerzální stavební materiál", tj. montážní PU pěnu, kterou lze zaplácnout úplně všechno, jsem trochu vysazená. Jak asi taková pěna vypadá a funguje za 10, 20, 50 let? Faktem je, že montážní pěna není v celé ložné spáře a nijak neizoluje dutiny v jednotlivých cihlách od sebe. Otázka zní, jestli se to může v reálu nějak negativně projevit. Do stěn se budou dělat různé drážky a díry na vodu, odpady, elektriku (zásuvky, vypínače, ...) a vzduch může volně proudit celou stěnou. Pokud má někdo k uvedenému tématu jakýkoliv názor, sem s ním.

Ztracené bednění

Dnešní návštěva Deštného byla celkem pozitivní (tedy kromě počasí). Nejdřív se nám podařilo uchlácholit kontrolu z CHKO, která měla připomínky ke skladování stavebního materiálu a zeminy dál než 3m od domu. Bednící dílce na paletách se v nejbližší době zpracují a hlínu se snad podaří příští týden odvozit. Požadavek na minimální rozměry staveniště byla asi nejvíc šibeniční podmínka ze strany CHKO. Dál už nás čeká jen ruční kopání kanalizačního potrubí směrem k potoku a sekání pozemku kosou 2x ročně. Aspoň mám vhodný námět na dárek pro Heppyho - koupím mu kosu, kolečko a lopatu:-) 

Ztracené bednění je už víc než z půlky vyzděné. V některých místech už se rýsuje horní hrana bednění (dílce tl. 30cm). Už jen 32cm nahoru (15cm betonová základová deska + 17cm podlaha) a budeme na čisté podlaze v přízemí. Na první pohled se to jeví, že podlaha bude hrozně vysoko, ale bednění se bude ještě částečně přisypávat zeminou. Nižší úroveň bednění (dílce tl. 50cm) značí výšku, ze které se bude zakládat zateplení soklu a kamenná přizdívka. Dvě tloušťky ztraceného bednění se používají právě proto, aby bylo na co založit kamenný sokl. Dílce jsou poctivě provázané výztuží R12. Mám pocit, že spodní stavba bude stát navěky.

Opět jsem měla štěstí a mohla si prohlédnout betonáž v přímém přenosu. Beton včetně dopravy a čerpadla dodává betonárna Betostav se svých poboček v Nahořanech a v Opočně. S betonováním to vyšlo tak akorát. Před polednem se totiž spustil liják a bednění se začalo plnit vodou. Nechtěla bych to vidět po celodenním dešti.
Další dobrou zprávou je, že ČEZ namontoval elektroměr a stavba může používat stavební rozvaděč.

Betonování základů a stavební rozvaděč

Dnes nás v Deštném uvítala pěkně zrytá louka a pořádný šrumec na stavbě. Včera se podařilo vyhloubit základové pasy a patky a dnes byly na 11h objednány mixy s betonem. 

Základy jsou z důvodu horších podmínek hluboké cca 1,3-1,8m. V této hloubce se při geologickém průzkumu našly únosné zeminy. Realita byla ale trochu horší, protože kromě hnědo-rezatých sedimentů bagr narazil na šedé podzoly. Do rýh navíc sákla voda a celý "ostrůvek" mezi pasy se začal nenápadně sunout směrem dolů po svahu. Naštěstí odpolední bouřky se včera Deštnému vyhnuly a výkopy vydržely až do dnešního dopoledne. 

Moje trochu naivní představy o vzhledu základové spáry před betonáží vzaly rychle za své. Příslušný odstavec v technické zprávě asi od teď zkrátím na jednu větu: "Pokuste se odčerpat co nejvíc vody, hoďte do výkopu zemnící pásek a pak rychle betonujte."

Pásový bagřík JBC v akci.

Kolem 11h začala přehlídka stavební techniky. Nejdřív přijelo čerpadlo na beton neboli schwing.
Pak postupně dorazily 3 mixy s betonem, které se ještě jednou otočily a navezly celkem 54 kubíků betonu. Betonová loby by z nás měla radost a naše spodní stavba se může operativně stát součástí příhraničního opevnění. Možná bychom mohli fakturu za beton poslat na Ministerstvo obrany:)

Druhým dnešním úkolem bylo zprovoznění rozvaděče pro stavbu. Této zapeklité záležitosti se ujal Olda Jedlička. Na nás už je jen "trocha" papírování s ČEZem, který nám snad brzo osadí elektroměr a můžeme se připojit do sítě. Jelikož jsme s přípravou rozvaděče poněkud zaspali, stavba zatím bere proud od sousedů.

Stavíme v CHKO a bereme ohled na kytičky:)

Zaměření stavby

Zatímco v Orlických horách je jaro v plném rozpuku, na naší stavbě začalo přituhovat. Položení základního kamene bylo definitivně stanoveno na pondělí 28. 4. Ve čtvrtek nám Michal Tihon s kolegou přijeli vyměřit stavbu. Vytyčení rohů domu byla docela rychlá záležitost. Potom začala zajímavá debata, jak vysoko by měla být čistá podlaha přízemí. Původní zaměření pozemku s místním výškovým systémem se ukázalo jako mírně nepřesné...

Nakonec pánové ze stavební firmy zatloukli asi 10 laviček. Překvapivě ani na jedné z nich nebyla nakonec vytyčena +-0,000. Horní lavičky jsou totiž moc vysoko a je třeba u nich odečítat 40cm. Spodní lavičky jsou pro změnu nízko a bude se přičítat 60cm.

Příští týden nastupuje Domis s ambiciózním plánem vybagrovat a zabetonovat základové pasy. Uvidíme, jak se to bude dařit, louka je trochu podmáčená... nicméně bagristu, který sedlá stroj o obsahu 1000cm3, těžko může něco vylekat:)


Následuje ještě malá exkurze do vodoměrné šachty a elektro pilířů.

Nová zelená úsporám

Od 1. 4. jsou přijímány žádosti do programu Nová zelená úsporám. Zatím se výzva týká rodinných domů a do 31. 10. 2014 (nebo do vyčerpání částky) má být rozděleno celkem 1,9 mld. Kč. Celková částka rozdělená v letech 2014-2020 má dosáhnout 20mld. Kč a do programu se mají časem zapojit i bytové a veřejné budovy.
Rádi byste si ukrojili z pomyslného dotačního koláče? Veškeré informace jsou dostupné na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj či na portále Nová zelená úsporám.
Dotace jsou, stejně jako minule, rozděleny do tří skupin:
A.Snižování energetické náročnosti (neboli zateplení) stávajících rodinných domů
- týká se rodinných domů, které byly schváleny k užívání do 1. 7. 2007 a mají méně než 350m2 podlahové plochy
-  finanční podpora je odstupňována podle toho, o kolik procent je díky zateplení domu snížena roční potřeba tepla na vytápění oproti původnímu stavu
- snížení potřeby tepla na vytápění o 40-49% = 30% dotace uznatelných nákladů
- snížení potřeby tepla na vytápění o 50-59% = 40% dotace
- snížení potřeby tepla na vytápění o více než 60% = 55% dotace
- uznatelné náklady jsou stanoveny pro jednotlivé konstrukce (stěny a střecha 1500Kč/m2, okna 6900Kč/m2, podlaha 2000Kč/m, ostatní konstrukce 600Kč/m2)
- dotaci 10tis. Kč resp. 5tis. Kč můžete čerpat také na zpracování odborného posudku a zajištění technického dozoru stavebníka v průběhu stavby
B. Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností
- do této kategorie spadají domy, jejichž měrná roční potřeba na vytápění je maximálně 20 resp. 15 kWh/m2/rok
- podpora je poskytována paušální částkou na 1 rodinný dům ve výši 400 resp. 550 tis. Kč
- jedná se vždy o domy s instalovaným nuceným větrání a rekuperací tepla
- pokud chcete dosáhnou na vyšší podporu, dodávaná primární energie musí být z 90% z obnovitelných zdrojů
- po dokončení stavby je třeba provést test (ne)průvzdušnosti obálky budovy neboli blower door test
- nově nemusí stavbu provádět osoba uvedená v Seznamu odborných dodavatelů (lze tedy stavět i svépomocí) a použité materiály, výrobky a technologie nemusí být zapsány v Seznamu výrobků a technologií s vyjímkou oken a dveří, zdrojů tepla, solárních kolektorů a rekuperačních jednotek (lze tedy využít i různé "alternativní" stavební materiály)
- dotaci 35tis. Kč. můžete čerpat také na zpracování odborného posudku (dokumantace) a provedení blower door testu
- nelze žádat (ani v budoucnu) o podporu z programu A a C
C. Efektivní využití zdrojů energie
C.1 Výměna kotlů na hnědé a černé uhlí, kosk, uhelné brikety a mazut za současného provedení opatření katerorie A
- pokud žádáte o dotaci v kategirii A (zateplení domu), jste povinni vyměnit zdroj tepla na výše uvedená paliva
- dotace činí 18 až 100 tis. Kč (maximálně 75% ceny) dle zvoleného zdroje tepla
C.2 Výměna kotlů na hnědé a černé uhlí, kosk, uhelné brikety a mazut (bez současného provedení opatření katerorie A)
- dotace činí 15 až 80 tis. Kč (maximálně 55% ceny) dle zvoleného zdroje tepla
- obyvatelé Severomoravského a Ústeckého kraje získávají navíc bonus 10%
- v obou programech můžete vybírat z následujících ekologických zdrojů tepla: kotel na biomasu (dřevo, peletky, ...), krbová kamna s teplovodním výměníkem, tepelné čerpadlo, plynový kondenzační kotel
- žádat o dotaci lze pouze u rodinných domů, kde měrná roční potřeba tepla nepřekročí 150 kWh/m2/rok
- instalované ekologické zdroje tepla musí být zapsány v  Seznamu výrobků a technologií a dodavatel musí být zapsán v Seznamu odborných dodavatelů
- nově instalované zdroje tepla musí být provozovány nejméně 10 let (doba udržitelnosti)
- dotaci 5tis. Kč. můžete čerpat také na zpracování odborného posudku
C.3 Instalace termických solárních systémů
- dotace na solární systém pro ohřev teplé vody činí 35tis. Kč (max. 40% ceny)
- dotace na solární systém pro ohřev teplé vody a přitápění činí 50tis. Kč (max. 40% ceny)
- bonus 10tis. Kč získáte, pokud zároveň s instalací solárního systému provedete opatření A (zateplíte dům) nebo C.2 (vyměníte zdroj tepla)
C.4 Instalace systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací)
- týká se domů, kde je zároveň provedeno opatření A (zateplení domu)
- dotace je fixní ve výši 100tis. Kč. (max. 75% ceny)
- podmínkou je úspěšné absolvování blower door testu
Způsob podání žádosti a další informace
- žádost se podává elektronicky a následně se zašle poštou se všemi požadovanámi přílohami
- následuje kontrola úplnosti a formální správnosti
- specifická kontrola hodnotí splnění podmínek programu
- úspěšná žádost je poté akceptována
- v případě žádosti před realizací nebo v průběhu realizace opatření začíná běžet lhůta na dokončení záměru neboli registraci provedeného opatření (lhůty jsou stanoveny následovně: opatření A-18měsíců, opatření B - 24měsíců, opatření C - 9 měsíců)
- pokud je opatření úspěšně dokončeno včetně potřebných dokladů, dojde k registraci a výplatě dotace do 90 dní
- mezi potřebnými dokumenty při podání žádosti je mimo jiné "doklad o projednání stavebního záměru s místně příslušným stavebním úřadem" a to bez ohledu, zda plánovaný záměr vyžaduje stavební povolení či ohlášení
- dále nesmí chybět odborný posudek, průkaz energetické náročnosti budovy (opatření A, B) a krycí list technických parametrů
- odborný posudek se skládá z projektové dokumentace (zpracované autorizovanou osobou) a energetického posudku (zpracovaného energetickým specialistou)
A co na to roubenka v Deštném?
Jediná věc, která by pro nás připadala v úvahu, je instalace solárních termických kolektorů pro ohřev teplé vody. Vzhledem k tomu, že v domě nebudeme bydlet na stálo, má to zhruba 2 háčky. Co s teplou vodou, kterou nebude nikdo odebírat? Systém funguje tak, že v noci se ohřátá voda pomocí kolektorů chladí, takže přetopení soustavy nehrozí. Nedává ale moc smysl vodu přes týden pořád dokola ohřívat a chladit, aby jí o víkendu konečně někdo využil. Druhou nevýhodou, která se váže k rekreačnímu využití domu, je návratnost investice do solárního systému. Cena 2 střešních kolektorů včetně zásobníku, propojovacího potrubí a instalace je cca 80tis. Kč. Po odečtení dotace 32tis. (dotace je 40% z ceny, maximálně však 35tis.) se dostáváme na 48tis. Běžný bojler přijde na 8tis. a zkuste si spočítat, za jak dlouho utratíte 40tis. jen ohřevem teplé vody při rekreačním provozu domu. Nelze samozřejmě opomíjet ekologický aspekt, kdy se sprchujete vodou ohřátou sluncem. Ten má hodnotu pro každého individuální a někdy je doslova k nezaplacení:-)