Stavba komínu a zděných příček

Komín jsme koupili u Míry v Eko komínech. Jedná se klasický třívrstvý komín, který je dodáván jako stavebnice. Vnitřní šamotová vložka je obalená izolací a vložená do betonových tvárnic. Nad střechou budou betonové "prstýnky", které docela věrně imitují režné zdivo. Průměr komínu je 20 cm a nakonec jsme vzali typ s boční větrací šachtou (neberte to, když je to za cenu komínu bez šachty:-) Sopouch se napojuje pod úhlem 45st. ve výšce cca 2m nad podlahou přízemí.

Komín i příčky nám stavěl opět Domis.

Vlevo vstup do koupelny, vpravo do pokojíku.

Komín zatím končí pod střešní fólií, aby kolem něj nezatékalo, než se položí střešní krytina a oplechování.
Tento týden dodělávají truhláři prkenný záklop stropu a lišty z vnější strany roubení. Příští týden budeme roubenku asi znova natírat. A pak už se těšíme na montáž oken, dveří a střechy.

Natírání roubenky

Včera jsme do Deštného vyrazili vybaveni arzenálem štětců, plechovek a žebříků. Mise dopadla úspěšně. Jednak jí všichni přežili ve zdraví a za druhé je teď roubenka celá natřená jednou vrstvou syntetického oleje. Méně příznivou zprávou je, že nátěry jsou potřeba dva, a teď už víme, že je to docela fuška:-)

Natírání štítové krokve, to není taková sranda, jako běžet model SHK pod 30:)

Výsledek našeho snažení - natřená roubenka v odstínu "modřín na borovici". Teď už jen napjatě čekám, jak k tomu bude pasovat zvolený odstín lazury na oknech (měla by to být o trochu tmavší hnědá).

Šumavská inspirace II.

Tentokrát se můžete těšit na inspirační fotoreportáž z naší letní dovolené. Začali jsme jak jinak než na závodech (Bike Adventure u Přimdy) a pak se přesunuli do Hojsovy Stráže na Šumavě. Jednou jsme zajeli i do sousedního Bavorska.

Úžasný penzion U Modrého kocoura ve Svaté Kateřině. Jedinou nevýhodou bylo, že zrovna když jsme s Terezkou projížděly okolo, začínala bouřka.

Naše tradiční víkendové místo, kontrola číslo 57 u zámku Diana. Zchátralý lovecký zámeček byl postaven v polovině 18. století na vyvýšeném místě uprostřed lesů. Autorem je snad Jan Blažej Santini. Zámek obklopuje pěkný anglický park, který je v podstatně lepší kondici než stavba samotná. Zvenku to ještě není tak patrné, ale pohled dovnitř skrz vytlučená okna na socialistické stavební řemeslo je vážně žalostný (objekt sloužil jako domov důchodců). Nyní je stavba zpět v majetku rodiny Kolowrat-Krakowských a snad se dočká obnovy.

Spáč u zámku.

Závodník (nebo zZávodník?).

Poněkud překombinovaná roubenka v Železné Rudě. Spáry mezi trámy jsou netradičně utěsněné provazy.

Sice jsme propásli stavbu vlastní roubenky v Deštném, ale viděli jsme jinou, přímo v Hojsově Stráži. Tady se ovšem trámy upravují přímo na místě, takže stavba není otázka dní, ale spíš týdnů až měsíců.

Jeden den jsme si odskočili do Bavorska na Stezku korunami stromů, která je zakončena 44m vysokou vyhlídkovou věží. Návštěva rozhodně stála za to.

Nosná konstrukce věže je z velmi masivních lepených vazníků. Dřevostavby v německém pojetí jsou často bez ochranného nátěru.

Muzeum NP Bavorský les.

Apartmány na Špičáku.