Roubenka už má skoro hotová okna i střechu

V průběhu září přibyly na roubence okna, která vyrobil náš soused pan Schejbal. Jsou to klasická dřevěná euro okna, zasklená izolačním dvojsklem. Členěním, špaletami a lazurou jsme se chtěli aspoň částečně přiblížit oknům ve starých chalupách. Původní záměr byl takový, že okna budou tmavší než roubení. Nakonec mají skoro stejný odstín a vypadá to taky dobře. Ještě chybí namontovat okna do zděné části a do vikýřů. Také netrpělivě vyhlížíme vchodové dveře.

V druhé půlce září se do práce pustili i pokrývači. Nejdřív dali na celou střechu bednění z prken. Protože jim to trochu trvalo a jeden víkend na horách propršel, zateklo dovnitř podél stěn vikýřů, na kterých ještě nebyla zelené fólie. Krytina je z hliníkových šablon Prefa (šindel v barvě tmavý antracit se zdrsněným povrchem stucco), které jsou vzájemně sfalcovány. Vikýře a pultové střechy jsou kryté hliníkovým falcovaným plechem. Kolem střechy jsme ladili dost detailů, které nafotím, až bude střecha hotová.

Ještě před pokládkou krytiny dokončil Domis komín. Na fotce je vidět přechod betonových tvarovek a "cihlových" prstýnků, které jsou nad střechou. Prstýnky jsou ve skutečnosti taky betonové, natřené cihlovou barvou.

Okna v podkroví.

Okna v roubené místnosti. Ještě chybí vnitřní špalety.

Natírání roubenky II.

Obávané natírání roubenky proběhlo úspěšně už před 3 týdny. Co se nám na první pokus zdálo jako pracné a nemožné, šlo napodruhé překvapivě hladce. Tentokrát jsme pracovali čtyři: Zdeněk, Vojta, Heppy, já. Měli jsme o jeden žebřík víc než minule (celkem 3), protože jen malá část šla natírat přímo ze země. Nejhorší byly štítové krokve a vršky štítů, které musel Heppy natírat ze střechy. Taky natírání podhledů ze žebříku bylo náročné. Oproti tomu takové roubení nebo hladká prkna v přízemí byla vyloženě odpočinková práce. Při druhém nátěru sálo dřevo podstatně méně než při prvním. Tím pádem nám nakonec zbylo dost oleje. Celkem jsme spotřebovali asi 40 litrů (to když byste chtěl někdo taky natírat:-) Po druhém nátěru dům dost ztmavl. Barva se ale asi bude v průběhu let trochu měnit, protože u souseda je 2 roky starý nátěr mnohem méně výrazný. Už jsem to tady psala víckrát, je to odstín modřín (na borovici - na smrku může vypadat trochu jinak). Nátěr se neloupe jako běžná tenkovrstvá lazura, takže nehrozí žádné broušení. Náš sehraný tým už se těší na další natírání:-)

V roubence také přibyl strop z překládaných prken. Moc se mi líbí. Hned je to takové útulnější:-)

Taky soused nezahálí a pustil se do kamenného obkladu soklu. Používá k tomu opuku, kterou řeže na 10-12cm široké, podélné a placaté kameny. Konečně povedená podezdívka podle mého gusta (a že už jsem jich viděla...).

A tady je první nesmělá vlaštovka týkající se pokrývačských prací. Pánové z firmy H&S střechy konečně dali naší stavbě vyšší prioritu a začali pokládat celoplošné bednění z prken.

Stavba komínu a zděných příček

Komín jsme koupili u Míry v Eko komínech. Jedná se klasický třívrstvý komín, který je dodáván jako stavebnice. Vnitřní šamotová vložka je obalená izolací a vložená do betonových tvárnic. Nad střechou budou betonové "prstýnky", které docela věrně imitují režné zdivo. Průměr komínu je 20 cm a nakonec jsme vzali typ s boční větrací šachtou (neberte to, když je to za cenu komínu bez šachty:-) Sopouch se napojuje pod úhlem 45st. ve výšce cca 2m nad podlahou přízemí.

Komín i příčky nám stavěl opět Domis.

Vlevo vstup do koupelny, vpravo do pokojíku.

Komín zatím končí pod střešní fólií, aby kolem něj nezatékalo, než se položí střešní krytina a oplechování.
Tento týden dodělávají truhláři prkenný záklop stropu a lišty z vnější strany roubení. Příští týden budeme roubenku asi znova natírat. A pak už se těšíme na montáž oken, dveří a střechy.

Natírání roubenky

Včera jsme do Deštného vyrazili vybaveni arzenálem štětců, plechovek a žebříků. Mise dopadla úspěšně. Jednak jí všichni přežili ve zdraví a za druhé je teď roubenka celá natřená jednou vrstvou syntetického oleje. Méně příznivou zprávou je, že nátěry jsou potřeba dva, a teď už víme, že je to docela fuška:-)

Natírání štítové krokve, to není taková sranda, jako běžet model SHK pod 30:)

Výsledek našeho snažení - natřená roubenka v odstínu "modřín na borovici". Teď už jen napjatě čekám, jak k tomu bude pasovat zvolený odstín lazury na oknech (měla by to být o trochu tmavší hnědá).

Šumavská inspirace II.

Tentokrát se můžete těšit na inspirační fotoreportáž z naší letní dovolené. Začali jsme jak jinak než na závodech (Bike Adventure u Přimdy) a pak se přesunuli do Hojsovy Stráže na Šumavě. Jednou jsme zajeli i do sousedního Bavorska.

Úžasný penzion U Modrého kocoura ve Svaté Kateřině. Jedinou nevýhodou bylo, že zrovna když jsme s Terezkou projížděly okolo, začínala bouřka.

Naše tradiční víkendové místo, kontrola číslo 57 u zámku Diana. Zchátralý lovecký zámeček byl postaven v polovině 18. století na vyvýšeném místě uprostřed lesů. Autorem je snad Jan Blažej Santini. Zámek obklopuje pěkný anglický park, který je v podstatně lepší kondici než stavba samotná. Zvenku to ještě není tak patrné, ale pohled dovnitř skrz vytlučená okna na socialistické stavební řemeslo je vážně žalostný (objekt sloužil jako domov důchodců). Nyní je stavba zpět v majetku rodiny Kolowrat-Krakowských a snad se dočká obnovy.

Spáč u zámku.

Závodník (nebo zZávodník?).

Poněkud překombinovaná roubenka v Železné Rudě. Spáry mezi trámy jsou netradičně utěsněné provazy.

Sice jsme propásli stavbu vlastní roubenky v Deštném, ale viděli jsme jinou, přímo v Hojsově Stráži. Tady se ovšem trámy upravují přímo na místě, takže stavba není otázka dní, ale spíš týdnů až měsíců.

Jeden den jsme si odskočili do Bavorska na Stezku korunami stromů, která je zakončena 44m vysokou vyhlídkovou věží. Návštěva rozhodně stála za to.

Nosná konstrukce věže je z velmi masivních lepených vazníků. Dřevostavby v německém pojetí jsou často bez ochranného nátěru.

Muzeum NP Bavorský les.

Apartmány na Špičáku.

Senoseč v Deštném

Ve čtvrtek jsme se byli opět podívat v Deštném, jak stavba pokročila. Oba štíty už jsou zabedněné a tesaři zrovna pracovali na fasádě vstupní verandy. Zbývá jim ještě připravit otvory pro osazení oken a pak se na stavbě na chvíli odmlčí.
Štítová prkna byla natřena ještě na zemi. Ušetří nám to dost práce a balancování na žebříku.

Do Deštného jsme nejeli jen tak, ale David se Zdeňkem se pustili do sekání pozemku. Místy to byla těžká práce, protože pozemek více něž rok nikdo nekosil. Připomnělo mi to prázdninové sekání kopřiv a lopuchů ve Valkeřicích.

Když se to umí, zůstávají po sekání kosou úhledné řádky. Po 4 hodinách bylo hotovo a my doufáme, že letos už bude od sekání pokoj. Až tráva trochu proschne, musíme jí ještě shrabat na jednu hodně velkou hromadu.

Roubenka roste před očima

Okurková sezóna na naší stavbě končí. Po zhruba měsíční přípravě v dílně si tesaři vyhlédli týden slunečného počasí a začali s montáží na místě. Shodou okolností jsme zrovna byli na dovolené a tak jsme hned po návratu vyrazili plní očekávání do Deštného. Na místě jsme zastihli partu pokrývačů z firmy Střechy H&S z Rychnova, kteří v sobotu pokládali střešní fólii pod krytinu.

Dobrá zpráva je, že roubení ani jednou nepromoklo a konečně snad vyschne i zdivo, které při mé poslední návštěvě bylo komplet mokré, jak sáklo vodu z louží na základové desce. Folie bude stavbu chránit do doby, než bude položena finální krytina, což bude zhruba za měsíc.

Konečná varianta s dvěma dvojvikýři na každé straně střechy vypadá dobře.

Hlavní obytná místnost s výhledem na kopec Špičák.

Kromě dokončení tesařských prací nás čeká ještě rodinná brigáda při natírání roubených stěn z vnějšku, stavba komína, osazení oken a venkovních dveří a položení střechy.
Na podzim možná stihneme ještě terénní úpravy kolem domu, dešťovou kanalizaci a septik.