Sokl z opuky na roubence

Prázdniny fuč a článek o hlavní stavební události léta nikde... Tak rychle na to. Na roubence nám přibyl kamenný sokl. Zatím to byla největší práce, kterou jsme si dělali sami. Za zdárný průběh vděčíme hlavně Zdeňkovi, kterému nechybí řemeslná zručnost, zkušenosti a pověstný tah na branku.

Materiál na sokl je dnes dostupný v mnoha variantách, ať už se jedná o přírodní kámen nebo různé imitace. My jsme si vybrali opuku kvůli přírodnímu materiálu, vhodnému barevnému odstínu, dostupnosti a relativně snadnému zpracování. Kameny jsme měli složené u chalupy už od loňska, kdy je David s Vojtou navezli ze Slavoňova u Nového Města nad Metují. Pocházejí prý ze staré stodoly a sehnali jsme je na inzerát. (Pokud také sháníte opuku nebo jiný kámen, doporučuji prohledat internetové bazary). Hromadu jsme nechali přes zimu bez zakrytí, což byla zřejmě chyba, protože hodně kamenů mrazem popraskalo. Na druhou stranu se alespoň vyřadily ty méně kvalitní.

Opuka je poměrně rozšířený stavební materiál v podhůří Orlických hor i jinde v Královéhradeckém kraji. Tato pěkná, na sucho skládaná zídka je ze skanzenu v Krňovicích. Kameny lze sbírat ze země při výkopech nebo odtěžit ze skalního bloku. Dnes jsou nejčastějším zdrojem bouračky starších domů, stodol, plotů a zídek. Jedná se o usazenou horninu, která vznikla z jílovitých částí na dně pravěkého moře. Je měkčí než metamorfované horniny typické pro horské oblasti a dá se ručně řezat.

Kousek soklu dělal už loni pan Řehounek společně s dlažbou. Použil velké kameny a dával je štípanou (tedy přírodní) stranou ven. Vyjádřil se k tomu celkem jasně, že je to hrozná práce a pokračovat v ní rozhodně nehodlá. Nezbylo tedy, než přiložit vlastní ruce k dílu...

Sokl pod roubením tvořilo donedávna ztracené bednění izolované polystyrenem, jehož povrch byl zpevněn lepidlem s perlinkou. Žádná velká krása, navíc polystyren začal chátrat a v západním štítě nám zatékalo pod spodní trám. Kamenný sokl je založený na betonovém základu stejně jako ztracené bednění. Zakládat kameny jen tak na terén rozhodně nedoporučuji, to už bych raději rezignovala na kamenný obklad a sokl omítla. Nejdříve bylo potřeba trochu si ulehčit práci a vybetonovat části, které budou pod terénem. Použili jsme tvárnice ztraceného bednění šířky 10 cm a ručně míchaný beton. Bednění jsme udělali z prken.

Řezání kamenů probíhalo pomocí ruční kotoučové řezačky. Byla to rozhodně ta horší část práce, hlučná a prašná. Kameny jsme skládali ven řezanou i přírodní stranou. Pokud by člověk preferoval je přírodní stranu, byl by hodně velký prořez.

Zatímco Heppy se nepouštěl řezačky, Zdeněk skládal kameny a spojoval je maltou.

Malta má originální a tajný rodinný recept:-) Ne, nepřidávali jsme vajíčka jako zedníci na Karlově mostě, ale stavební lepidlo. Beton se běžně míchá v poměru 3 díly písku na jeden díl cementu. Zdeněk dával 1/2 dílu cementu a 1/2 dílu stavebního lepidla. A nutno říct, že to byl dobrý zlepšovák, směs se lépe zapracovávala do spár.

Pro ruční zpracování betonu v kýblu se hodí tyčový míchač.

Písek jsme přesívali. Aneb pracuje celá rodina:-)

Výsledná konzistence vypadla takto. Množství přidané vody záleží na tom, jestli je písek mokrý nebo suchý.

Téměř hotový obklad.

U schodiště jsme sokl nahradili dřevěným obkladem.

Hotové dílo. Netrpělivě čekáme na oplechování soklu, aby do něj nezatékalo. Ještě jednou děkujeme Zdeňkovi za pomoc. Příští rok pokračujeme z druhé strany domu:-)