neděle 19. dubna 2015

Roubenka se probouzí ze zimního spánku

Velikonoční sněhová nadílka je minulostí. S týdenním zpožděním proběhlo navezení stavebního materiálu (děkujeme Vojtovi za pomoc), který následně zpracoval pan Řehounek na hydroizolaci podlahy.
První dvě fotky jsou z 9. dubna. Další dvě jsou focené o týden později. Sníh je fuč, poslední zbytky jsou už jen na sjezdovce.
Louka začíná trochu vysychat (dům se už dá obejít dokola suchou nohou). Když si vzpomenu, že loni touto dobou už jsme skoro začínali stavět základy... letos bychom si neškrtli:)
Materiál na hydroizolaci podlahy. 19 rolí asfaltových pásů Radonelast 3,5mm (výrobce Dehtochema). Jedna role váží asi 40kg. Dostat je všechny ze zápraží do předsíně bylo pro Heppyho s Vojtou náročnější než páteční cvičení s Alicí:-). K tomu 3x9kg asfaltového nátěru Penetral alp (výrobce Paramo - podporujeme domácí průmysl a smrádek v Pardubicích:-)
Zpracované pásy. Kolem komína je vybetonovaný sokl pro kamna (a dlažbu před kamny).
Pásy jsou položené ve dvou vrstvách, které jsou kladeny křížem.
Další akce  - topení, voda, kanalizace - začíná už zítra. Původně dohodnutý řemeslník nám zakázku odřekl kvůli bolavým zádům, ale aspoň nám sehnal náhradníka. A ten měl čas spíš dřív než později, takže věci dostaly nečekaně rychlý spád.

úterý 7. dubna 2015

Na návštěvě v XXL roubence

Byla jednou jedna roubenka na pomezí Čech a Moravy...
... a nebyla to jedna roubenka, ale dvě stejné roubenky vedle sebe...
... prostě dvojčata...
... a každá měla garáž velkou asi jako naší roubenku:)
... uvnitř nechyběla kachlová kamna (my budeme mít pomněnkově modrá:)

3 důvody proč vyrazit na kole proti proudu Labe

Před pár lety byla otevřena cyklostezka vedoucí podél Labe z Hradce až na Kuks. 26km po rovině, po asfaltu a bez aut. Zázrak. A ještě se tam dá něco pěkného vidět.
Důvod číslo 1: Smiřická kaple Zjevení Páně a přilehlý zámek. Perla, kterou by člověk čekal spíš v Bavorsku než ve východočeském ospalém městečku, kde na hlavní třídě dominují vietnamské večerky. Ukázka dynamického baroka, která vděčí za svůj vznik pravděpodobně Krystofu Dientzenhoferovi a samozřejmě také zbožným stavebníkům z rodu Šternberků. Císařský komorník Jan Josef a jeho manželka Marie Violanta se do stavby kaple pustili v roce 1699. Jenže už o rok později se společně se starší dcerou utopili v rozvodněné řece Inn. I přes tyto těžkosti se stavbu podařilo dokončit během následujících 10 let.
Kaple byla dlouho nepřístupná. Rekonstruovala se dlouhých 30 let až do roku 2002. Za návštěvu stojí i interiér, prohlídky se však konají nepravidelně.
Dynamické baroko: zprohýbané obvodové zdi jsou zastřešeny osmibokou plackou. Pravoúhlá věž je prý vysoká 49m. Ani se tomu nechce věřit...
Důvod číslo 2: Cyklozastávka U Apače ve Smiřicích. Namakaní jedinci pokračují od kaple rovnou na Kuks, ostatní se mohou již cestou tam stylově občerstvit U Apače. Zajímavá dřevostavba vznikla nedaleko kaple (jeďte kousek směrem do centra). Kvalitu občerstvení jsem nemohla posoudit (bylo zavřeno), ale kvalita prostředí je nesporná. Žádné ušmudlané bistro s pár plastovými židlemi a stoly. Místo toho dřevěná fasáda zářící novotou, masivní stoly a lavice, stojany na kola, WC, dětský koutek s prolézačkami. Šedé sloupy z dálky působily jako ocelové, ale ve skutečnosti je vše včetně šedého podhledu ze dřeva. Vtipné řešení.
Důvod číslo 3: Rekonstruovaný Hospital Kuks. Na jeho otevření si před nedávnem přihřál polívčičku nejeden politik. Reportáž byla i ve zprávách (pokud nechcete sledovat unesené Češky, přeskočte na 4. minutu).

Abych nezapomněla, ve Smiřicích se můžete i proběhnout po stopách mistrů ČR ve sprintových štafetách. Ale bacha, ať vám mezi tím někdo nešlohne kolo:)