Od té doby, co máme děti, datuju některé věci podle nich. Na projektu rekonstrukce vesnického domu v Ledcích jsem začala pracovat v létě 2014, tedy docela dlouho před tím, než se narodil náš druhorozený. A jak někdo trefně poznamenal na posledním místním šetření, kterým se celý povolovací proces snad uzavřel, za chvíli už půjde do školy:-) (To jsem trochu přibarvila, ale se školkou by to sedělo.)
Postupně jsem zpracovala zaměření stávajícího stavu, studii a dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení na dům. Samostatnou kapitolou bylo povolení plotu směrem do ulice.
Podrobně jsem to rozebrala v jednom starším článku
zde. Nakonec se kauza s velkým K vyvinula v územní souhlas na plot (zamítnuto), odvolání ke krajskému úřadu (vráceno zpět k novému projednání), územní řízení na plot (zamítnuto a následně povoleno po úpravě dokumentace).
Neomítaný domek z plných cihel byl hezkou řádku let neudržovaný. Dá se říct, že se v něm neudálo nic zásadního od doby, kdy ho téměř před sto lety postavili. Což je nakonec lepší, než se při rekonstrukci potýkat s následky kutilství, lidové tvořivosti a přestaveb ve stylu "vyměníme okna ve štítě za trojdílná a dřevěná futra za ocelová paneláková". Stavba byla bez vlhkosti a se zachovalým krovem, což bylo výrazné plus, které ušetřilo dost práce i peněz.
Fotky "před a po" jsou dostatečně výmluvné a ukazují, že k rekonstrukci lze přistoupit citlivě, s úctou k tradici a zároveň splnit požadavky současného bydlení. Nic z toho by nebylo možné bez osvícených stavebníků, kteří vdechli domu doslova nový život a prodloužili jeho existenci klidně o dalších 100 let. Jen mě trochu znervózňuje fakt, že lidi v mém věku už si pořizují bydlení na důchod:-)
Uvnitř najdeme obývací pokoj s kuchyňským koutem, dvě malé ložnice, koupelnu, WC, technickou místnost, chodbičku a zádveří se vstupem do sklepa. Půda je neobytná. Ze strany vstupu přibyla zastřešená pergola s letní kuchyní a posezením.
Kvůli plotu v popředí jsem sepsala snad nejdelší technickou zprávu vůbec a zopakovala si paragrafy ze stavebního zákona i diagram zastínění. Výsledná výška zdi je 9 řad tvárnic po 20 cm, což je podstatně více než 140 cm (neoprávněně) požadovaných územním plánem. Přístřešek na parkovaní zatím nebyl realizován. Uvidíme, zda se ho podaří umístit na stavebníkem vyhlédnuté místo vedle domu... Mezi tím si totiž obec nechala zpracovat územní studii, která nedovoluje cokoliv postavit před uliční čáru. Háček je v tom, že územní studie není právně závazná z důvodu, že obchází právo občanů podílet se na tvorbě územně plánovací dokumentace. Jenže to vám většinou potvrdí až po několika letech správní soud. Proces povolování staveb není o tom, co se komu líbí nebo nelíbí (jak si myslí někteří laici ale třeba i zastupitelé obcí), ale o tom, co je nebo není dovoleno. Mám pocit, že se tomu říká právní stát. Jediným legitimním způsobem, jak regulovat výstavbu v obci v podrobnosti použitých materiálů, sklonů střech, výšky oplocení atd., je mít zpracovaný regulační plán.
