Co jsme letos postavili

Nic, chtělo by se říct, ale není to tak úplně pravda:-) Můžeme si odškrtnout hromosvod (správně bleskosvod), spárování kamen a dlažbu před vchodem. Tím pádem se můžeme směle pokusit o kolaudaci (správně závěrečnou prohlídku stavby). Uvidíme, jak to dopadne.

Díky tomuto vylepšení už nemusíme do chalupy skákat po paletě, kterou odmítl stavební úřad uznat jako bezpečný vstup do domu. Nezbývá než souhlasit, protože v zimě v lyžákách na zasněžené paletě to bylo na hraně. Také nám už děti nenosí dovnitř 1kg písku na m2, ale jen půl (písek totiž začíná hned za dlažbou).

Dlažba je od firmy Best, typ Klasiko 6cm, barva karamelová. Firma Best si mě ochočila už na VŠ, kdy jsme byli na exkurzi v jejich závodě u Chlumce n. Cidlinou. Vítal nás pan ředitel se stoly plnými zákusků a chlebíčků. Asi věděl, proč to dělá:-) Po obhlídce různých nepravidelných a záměrně ostařených dlažeb jsme se obloukem vrátili k jednoduchému obdélníku 10x20 cm, položenému v páscích na vazbu. Schod před vchodem je lemovaný palisádou Premium 40cm a celá dlažba pak obrubníky Parkan II, vše ve stejné "karamelové" barvě. Celá záležitost včetně kamenného obkladu je dílem pana Řehounka. Mimochodem, ten kamenný sokl se prý hrozně špatně dělá... to se máme na co těšit, když nám chybí ještě skoro kolem celého domu:(

Hromosvod nám dělal v létě Aleš. Občas narážím na dotaz, zda je povinné mít na rodinném domě toto zařízení. O ochraně před bleskem pojednává prováděcí vyhláška stavebního zákona č. 268/2009 Sb. (paragraf 36), ovšem jen velmi obecně. Odkazuje se na výpočet rizika dle ČSN. Já osobně mám k hromosvodu kladný vztah. Asi to bude tím, že jsem část života prožila v ulici Prokopa Diviše, tedy vynálezce bleskosvodu:-) Navíc si myslím, že hromosvod se prostě může hodit, ať už bydlíte kdekoliv. I pokud vyjde posouzení podle příslušné normy ČSN EN 62305-2 tak, že riziko zasažení bleskem je malé, neznamená to, že je nulové. Ale třeba náš soused hromosvod nemá, protože se mu prý nelíbí. Zato má hořlavou šindelovou střechu a posouzení, že u něj zásah bleskem prakticky nehrozí. Aleš nám to vysvětloval ještě tak, že pokud se jedná o soukromou stavbu, kam nevstupuje veřejnost, tak je to na rozhodnutí majitele. V ostatních případech je hromosvod povinný. Soused má v chalupě dva apartmány k pronájmu. Tak nevím... Požární technička tvrdí, že hromosvod musí být na RD vždy. A teď si vyberte. Proto dávám každému radu, ať se dotáže na příslušném stavebním úřadě, jaký tam mají výklad dosti obecného paragrafu 36.

Hromosvod dnes neznamená nějaký 3m stožár na střeše, kolem kterého bude akorát zatékat. U nás tvoří jímací soustavu hřebenový drát, dva pomocné jímače 50 cm vysoké a tři svody k základovému zemnícímu pásku. Hromosvod na běžný RD stojí mezi 10-20 tis.Kč.

V létě byla krátká topná přestávka, kterou Heppy využil na vyčistění a vyspárování kamen.

Spáry jsou vyplněné kamnářskou spárovací hmotou světle šedé barvy. Bílá by mi přišla moc výrazná a musím si to pochválit, že šedá je lepší:)

Čištění kamen je zajímavá akce... že by to byla čistá práce, to nemůžu říct. Kromě topeniště (na obrázku) se musí čistit ještě teplovodní výměník, kde se kouř prohání soustavou trubek.

Do výměníku se lze dostat přes revizní otvor v čele kamen. Odmontuje se kryt a odstraní krycí plechy (zatím jsou na místě).

Pak se objeví pěkně zanesené trubky, které se čistí ocelovým kartáčem. Výrobce kamen doporučuje čistit výměník při běžném provozu (myšleno asi denním ?) jednou za měsíc. Heppy vymetl z výměníku a kouřovodu skoro půl kýble sazí. Komín jsme zatím nečistili, musíme koupit štětku.

Teď už zase vesele topíme v kamnech a brzo nám snad Olda zprovozní i elektrokotel s ovládáním před mobil. To je taková vychytávka, že člověk pošle SMS ještě před odjezdem na chalupu a vevnitř se mu pak nekouří od pusy:-)

Šumný David Vávra v hradecké knihovně

Dnes se konala v Městské knihovně v Hradci Králové přednáška architekta Davida Vávry. Pochybuju, že ho někdo nezná, ale kdyby přeci jen... to je takový ten renesanční člověk, architekt, básník, herec a sportovec, povědomý asi hlavně z divadla Sklep, z televizního cyklu o architektuře Šumná města a ze startu Jizerské 50. Mimo jiné je také autorem přestavby dřívější továrny Vertex na novou městskou knihovnu v Hradci, která se mu vážně povedla. My tam chodíme docela často a rádi, hlavně do dětského oddělení.

David Vávra vysvětluje, proč je uprostřed divadelního a přednáškového sálu sloup. Prý za to může statik. To je divná výmluva:-)

Původně měla být přednáška o moderní dánské architektuře. Nakonec na tohle téma nedošlo, protože je to prý stejně jen módní vlna, které jednou odpluje...mrkněte třeba sem. Místo toho promluvil David Vávra v 10 bodech (a 10 kreslených slidech) o tom, co pro něj znamená architektura: Řecko, Karel IV. (na obrázku), Palladio, Santini, kubismus, funkcionalismus, EXPO Brusel, spontánní lidová architektura (chatrče, zemljanky, chýše a spol.), vlastní tvorba a město Brasília.

Zajímavým bodem bylo závěrečné vyhlášení a vernisáž fotografické soutěže, kterou organizovala v létě knihovna. Výherců moc nepřijelo, protože byli většinou zdaleka. Když se zprvu neukázala ani paní Zelená z Hradce Králové, byly organizátorky celkem zklamané. Nakonec ale přece jen dorazila. Podle jména mi to nedošlo, ale ukázalo se, že se jedná o maminku Terezky spolužáka ze školky. Jen tak mimochodem chlapeček je napůl černoch a Terezka od něj nosí různé přisprostlé vtípky:-) S tou fotkou si to u mě ale docela vyžehlili.