Šumavská inspirace

Uplynulý týden jsme strávili na rodinné dovolené na šumavské Kvildě. Protože sněhu na lyžování bylo pomálu, zbyl čas i na okukování zajímavých staveb a technických detailů. Z pochopitelných důvodů mě nejvíc přitahují dřevostavby (ať už tradiční či moderní), zejména pak jejich střešní krytiny a řešení kamenného soklu. Všechny fotky jsou z mobilu, takže kvalita není kdo ví jaká, ale kdo by se tahal s foťákem:)

Penzion Kilián na Kvildě stál hned v sousedství našeho ubytování. A nutno dodat, že to byl docela pěkný výhled. V hlavní roli fasáda ze svislých (asi modřínových) prken, gabionová "přizdívka" suterénu a titan-zinkový plech na střeše.

Rozpočet byl dotován z EU, takže investor patrně nemusel hledět na nějakou tu korunu. Zateplení stěn je provedeno PUR pěnou, která má dvakrát lepší izolační vlastnosti než polystyren nebo minerální izolace (20cm PUR pěny odpovídá 40cm polystyrénu) a je též několikanásobně dražší.

 Obklad betonových stěn suterénu je vytvořen z gabionů - drátěných košů naplněných kameny. Tloušťka "přizdívky" je 20cm.

Solitér - osamnělý dům na šumavské pláni nedaleko Kvidly přitáhl mojí pozornost ze vzdálenosti několika set metrů. Majitelé nebyli doma a tak jsem se mohla trochu porozhlédnout:)

Moderní dřevostavba využívá tradiční tvarosloví i stavební materiály. Střecha ze štípaných dřevěných šindelů mě překvapila. Tato historická krytina, dříve také levnější alternativa k pálené tašce, dnes zažívá skutečnou renesanci. Štípaný šindel se pokládá zpravidla ve dvou vrstvách a i tak nelze předpokládat 100% nepropustnost, takže se často doplňuje kvalitní pojistnou hydroizolací. Pokud nebydlíte na samotě, je třeba také brát v úvahu hořlavost dřevěné střechy (může vás ohrozit požár sousedního domu). Takže do Deštného nebrat:)

 Konečně opravdu povedená kamenná přizdívka. Jak jsem se přesvědčila, když se oplechování horní hrany udělá kvalitně (zde z falcovaného plechu), nemusí nutně vypadat ošklivě. Předstupující kamenná přizdívka s horním oplechováním je zřejmě jedinná možnost, pokud chcete zároveň zateplit sokl deskami XPS. Deštné: inspirativní!

Hniloba a plíseň - odvrácená tvář dřevostaveb. Pokud se dřevo ponechá bez povrchové úpravy, časem získá působením povětrnosti a UV záření patinu (prostě zešedne). Pokud je však pravidelně vystaveno vlhkosti, místo patiny se můžete těšit leda tak na dřevokazné houby, plísně aspol.

Česko-německé kulturní centrum v Kvildě má z dřevěných šindelů pro změnu fasádu. Podobně jako opodál stojící kostel sv. Štěpána z 18. století.

 Falešná roubenka v Kvildě. Pozná se podle toho, že na nároží nemá rybinový (či jiný) spoj trámů, ale pouze trámek zakrývající rohový spoj fošnového obkladu fasády. Na střeše je plastový šindel. Bohužel náhražka čehokoliv vypadá pořád jako náhražka, i když je to třeba funkční.

 Kamenná přizdívka je tentokrát v líci s dřevěnou kontrukcí nad ní. Ale že by se mi řemeslné zpracování líbilo, to nemohu říci... Dům je patrně doděláván svépomocí, což samozřejmě není nic špatného, pokud člověk ví, jak na to. Docela by mě zajímalo, co na nároží nakonec vznikne.

"Švédský domek" na Kvildě. Na střeše je falcovaný plech. Téhle krytině moc nefandím, i když na hory je 100% funkční (pokud se dobře udělá, ale to platí skoro u všeho...). Červeno-hnědý "švédský" nátěr fasády v kombinaci s bílými rámy oken je mi naopak sympatický.

Budova Horské služby na Kvildě se barevně dost podobá předešlé stavbě. Musím říct, že prkna na svislo se mi líbí víc.