Inspirace z Pojizeří

Jak už jste se mohli dočíst zde, minulý týden proběhla tradiční akce v Polubném. Ryze sportovní zájezd se pro tentokrát trochu změnil. Sněhu na lyžování bylo menší než malé množství, a tak jsme kromě brousení skluznic o stěrk podnikli i několik vlastivědných výletů. Kraj na pomezí Krkonoš a Jizerských hor nabídl řadu zajímavých staveb.

Maják a muzeum Cimrmanovy doby najdete v Příchovicích. Stojí hned v sousedství sjezdařského areálu U Čápa, jehož penzion a restaurace stojí také za vidění. Stavba rozhledny a muzea nese nezaměnitelný rukopis architekta Martina Rajniše ( autor mj. Poštovny na Sněžce). Kamenná podesta, která jaksi mimochodem vyrůstá z okolního terénu, ukrývá malé muzeum - ráj všech cimrmanologů. Z kruhové místnosti lze vstoupit rovnou do tubusu kulatého schodiště a vystoupat nahoru. Výška rozhledny je něco málo přes 20m a je téměř kompletně postavena z borového dřeva. Zdá se, že autor už se poučil z předchozích nezdarů, a tentokrát přidal i ocelové styčníky a kotvící lana, aby rozhlednu nesfoukla vichřice tak jako Báru I. u Slatiňan:-)

Pohled na zastřešenou terasu shora. Světlík vede do pokladny muzea.

 A ještě terasa z pohledu těch, kteří trpí závratí nebo hlídají mimino v kočárku:)

Ráj cimrmanologů. Uprostřed vstup do tubusu rozhledny. Stěny a sloupy jsou z pohledového betonu, na podlaze je litá cementová stěrka.










Restaurace U Čápa v Příchovicích. Netradiční zeleno-šedý náteř dřevěného obložení fasády kontrastuje s bílou omítkou soklu a bílými špaletami a rámy oken. Střecha je z falcovaného plechu.
Roubenka v Polubném se nachází na severním okraji obce u silnice směrem na Kořenov. Stavebník se pěkně rozmáchl, roubenka je kompletně podsklepená a nechybí ani samostatná garáž. Podestu terasy tvoří další suterénní místnost, zvenku obložená kamenem. Výrazným a trochu podbízivým prvkem jsou bíle spárované mezery mezi trámy a bílé rámy oken, která jsou mnohem větší, než tomu bývalo u starých roubenek. Docela by mě zajímala použitá technologie spárování trámů. Podle všeho byla použita nějaká dost tvrdá hmota podobná fasádní omítce. Tradičně se spáry vymazávaly hlínou s příměsí řezané slámy. Vrstva se po zaschnutí opatřovala vápenným nátěrem, který jí dal typickou bílou barvu. Dnes se spárování řeší častěji dřevěnými lištami, které se buď připevňují zvenku nebo vkládají do předem vyfrézovaných drážek v trámech. Vnitřní mezera mezi lištami se vyplňuje tepelnou izolací.

Rotunda v Polubném, aneb kousek Francie v Jizerských horách.

A nakonec jedna hodně zajímavá střecha v Polubném v podobě zborcené plochy.